Kdy má chvála kontraproduktivní efekt?

Kdy má chvála kontraproduktivní efekt?

Na konci 20. stol. uskutečnila Carol Dweck (autorka námi doporučované knihy Nastavení mysli) spolu s Claudií Mueller zajímavý výzkum týkající se toho, jak zpětná vazba může ovlivnit výkon.

Pro zhruba 400 dětí připravili test inteligence a rozdělili je do tří skupin. Po vyhodnocení (výsledky byly obdobné u všech skupin) každé skupině oznámili, že si v testu vedla velmi dobře , kdy vyřešila 80 % všech úkolů, s doplňujícími informacemi pro jednotlivé skupiny:

  • Skupina č. 1 – získala jen strohou informaci o výsledku.
  • Skupina č. 2 – byla kromě informace o výsledku vyzdvižena, že musí být opravdu chytrá, když zvládla vyřešit tolik obtížných úkolů.
  • Skupina č. 3 – byla kromě informace o výsledku pochválena za snahu, že musela pracovat opravdu usilovně, aby dosáhla tak vysokého hodnocení.

V další fázi dostaly děti na výběr mezi řešením těžkého úkolu (u kterého by nemusely uspět), nebo jednoduchého (u kterého se ale nic nového nenaučí). Výsledkem bylo:

  • Skupina č. 1 – 45 % dětí si zvolilo lehčí úkol.
  • Skupina č. 265 % dětí si zvolilo lehčí úkol.
  • Skupina č. 310 % dětí si zvolilo lehčí úkol.

V následující fázi dostaly děti k řešení mnohem složitější rébusy, se kterými si nedokázaly moc poradit.

  • Skupina č. 2 – děti si luštění spíše neužívaly a také neměly moc velký zájem pokračovat v podobných úkolech doma.
  • Skupina č. 3 – byla s prací na těžkých rébusech spokojena nejvíce a také měla největší zájem pokračovat v nich ve svém volném čase.

Poslední test byl co do obtížnosti srovnatelný s prvním, ve kterém skupiny dosáhly obdobných výsledků. Tentokrát se ale výsledky lišily.

  • Skupina č. 2 – získala mnohem méně bodů než zbylé dvě skupiny.
  • Skupina č. 3 – vyřešila dokonce více rébusů než při prvním testu a byla tedy nejúspěšnější.

Výzkum přinesl také další zajímavou informaci o tom, že děti, které byly označeny za „ty chytré“ nejvíce nechtěly, aby se vědělo o jejich neúspěchu a o svém výsledku nejčastěji lhaly (lhalo dokonce 40 % dětí ze skupiny č. 2 oproti 10 % ze skupiny první).

Proč má chvála kontraproduktivní efekt?

Když řeknete dítěti, že je chytré / šikovné apod., bude se cítit dobře, ale zároveň:

  • Můžete tím u něj vyvolat strach ze selhání, takže se bude chtít vyhýbat obtížnějším úkolům, u kterých není přesvědčeno, že by je zvládlo.
  • Nabude dojmu, že nemusí vyvíjet velké úsilí, aby dosáhlo úspěchu (a pokud následně neuspěje, bude o to víc demotivováno) a nakonec může nabýt dojmu, že prostě není tak „výjimečné“ jak slýchalo a že se s tím holt nedá nic dělat.

Naopak, pokud dítě budete chválit za snahu a povzbuzovat ho, aby ve svém úsilí setrvalo bez ohledu na následky:

  • Nebude mít tendenci připouštět si strach nebo selhání.
  • Převáží u něj touha naučit se něco nového nad strachem z případného špatného výsledku.
  • Bude více motivováno k důkladnější přípravě.

Někdo zastává při výchově názor nechválit téměř vůbec, někdo naopak chválí přespříliš. Vždy to ale děláme v naší nejlepší víře, protože pro své děti chceme to nejlepší.

Pokud se o správné zpětné vazbě chcete dozvědět více (protože důležitá není jen její intenzita, ale hlavně její způsob), podívejte se na náš online kurz pod vedením PhDr. Mariana Jelínka, Ph.D.

PhDr. Marian Jelínek, Ph.D.
Hokejový trenér, kouč, manažer, pedagog, spisovatel. Proslavil se dlouholetou spoluprací s Jaromírem Jágrem. Své zkušenosti z vrcholového sportu sdílí na přednáškách a konferencích, ale i v rámci osobního koučinku. Autor či spoluautor 9 knih. Aktuálně spolupracuje s Karolínou Plíškovou, Petrem Mrázkem nebo Janem Mickou. Více o lektorovi zde >>>
Pro SportMentor připravil kurz MOTIVACE, ve kterém se dozvíte, jak motivovat a vést děti ke sportu, aby naplno projevily svůj talent. Více o kurzu zde >>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů